VII. B konečně zase spolu!

Konec distanční výuky, žádné koukání do monitoru a sezení za psacím stolem – sám… Ač je to nezvyklé :-), těšíme se na školu (tu opravdovou), na spolužáky, na učitele, na naši třídu… 

Je 10. 5., testování máme bravurně za sebou s negativními výsledky, vydáváme se na společnou procházku k rybníku Rusák. Sluníčko svítí na cestu, teplo nás svléká z mikin a pan Kolomý nás vybavil (jako vždy) mňamózními špekáčky. Po cestě mluvíme, mluvíme a zase mluvíme. Pusy se nám nezavřou (tolik si toho musíme sdělit), dokud do nich nespadnou první upečená sousta. 

Čas rychle běží a my se pomaličku vracíme s plnými žaludky ke škole… Sice víme, že nás od úterý čekají zase školní lavice a hodně učení, nám to ale nevadí, protože budeme KONEČNĚ ZASE SPOLU…