Osudný pátek a pondělí 2019 (přijímací zkoušky 2019)

Slohová cvičení třídy IX. C

Přijímací zkoušky 2019

Pocity

Ráno jsem si dal čaje doušek,

byl totiž den přijímacích zkoušek.

Jakmile jsem učebnu číslo 401 našel,

ihned mě zachvátil kašel.

Začala matematická část

a já jsem se hrůzou začal třást.

Byl tam naštěstí také Petr, Radek a atleti,

nemohl jsem příklady vypočítati.

Následovala pak ozubená kolečka,

to byla zcela jiná písnička.

Nakonec jsem všechno zvládl,

dobrý pocit mě ovládl.

Posléze zírám na test z češtiny,

ten už byl trošičku jiný.

Plním úlohu za úlohou,

nebyl jsem zastaven ani modrou velrybou.

Radek Grofek

 Osudný pátek a pondělí

,,Tak jo , a je to tady..,“ vyslovila jsem hned po probuzení. Den D. Den, kdy dělám přijímačky a musím ze sebe dostat co nejvíc vědomostí.

Když jsem v pátek ráno vylezla z postele, nebyla jsem nějak nervózní ani jsem neměla pocit nevolnosti. Říkala jsem si, že to asi nebude tak hrozné, jak jsem očekávala. Ale tenhle pocit přišel až poté, když jsem se nasnídala. Začalo mi být špatně, ale snažila jsem se to přebít hlubokým dýcháním. Tohle jsem bohužel zažívala celou cestu do Opavy. Nebylo to zrovna příjemné, ale řekla jsem si,  že to k tomu asi prostě patří. Po příjezdu na místo jsem začala být ještě víc nervóznější a bála jsem se, že něco pokazím. Všechen stres ze mě opadl, jakmile jsem ve třídě uviděla dva mé spolužáky. Přicházel čas psát test z matiky a já, což mě překvapilo, neměla strach. Na to, jak všichni říkali, že to bude těžké, jsem vše zvládla s uspokojením. Po hodinové přestávce přišel čas na český jazyk. V pondělí se situace opakovala. Vzhledem k tomu, že už jsem věděla, co mě čeká,  jsem nebyla nervózní ani jsem neměla strach. Strach je vždycky hluboko uvnitř, ale dá se překonat. Jak bych celou situaci shrnula…Testy z matiky z obou termínů mi přišli podobné, akorát v 2.termínů jsem vypočítala více úloh. Co se týče českého jazyka, ve 2. termínu mi přišel o maličko těžší. Možná to bylo tím, že tam bylo více delších textů. Čekala jsem úkoly daleko složitější. I přes ten stres bych mohla dopadnout dobře. Teď už jen čekat na výsledky a budu doufat, že se dostanu na školu, na kterou bych chtěla jít. 

Monika Pavelková

Mám se bát?

Těchto dvou dnů jsem se bála. Poslední týden jsem snad nemyslela na nic jiného. Páteční cesta v autě mi připadala nekonečná. Ale přijímačky podle mě nakonec nebyly tak dramatické, jak se o nich mluvilo už od šesté třídy. I přesto, že jsem si s některými úkoly nevěděla rady. Odpoledne jsem měla dobrý pocit. O víkendu jsem na pondělí vůbec nemyslela. Ani ten den jsem se moc nebála. Pondělní přijímačky mi přišly celkově těžší.

Kristýna Potácelová

Třída IX. C relaxuje po náročných zkouškách nad knihou!!!!

Nejdůležitější den v roce

Pátek 12. 4. 2019 byl pro ostatní dnem jako každý jiný, ale pro mě byl důležitým. Vstávala jsem již v 5 hodin ráno a nemohla jsem usnout, nejspíš kvůli stresu. Nasnídala jsem se, oblékla se, nachystané věci jsem si dala do batohu a před 8. hodinou jsem vyrazila na přijímačky. Stále jsem byla trošku nervózní, ale jakmile jsem vešla do učebny, tak ze mě ten všechen stres spadl. Byla jsem ráda, že tam byli i žáci z naší školy. Před půl devátou vešla do třídy paní učitelka a asi 15 minut nám říkala, co se při zkoušce smí a nesmí. Poté nám rozdala test z matematiky a záznamové archy. Dala nám pokyn a my mohli začít. Test z matematiky mi v ten moment přišel těžký, ale více jak polovinu příkladů jsem vypočítala. Dále následovala čeština, která pro mě byla celkem lehká. Ze školy jsem odcházela po půl jedné     a byla jsem ráda, že už mám 1. termín za sebou.

Ve 2. termínu mi matematika přišla ještě těžší, ale i tak jsem se nevzdávala a snažila jsem se vypočítat co nejvíce příkladů, jak to jen šlo. Čeština byla pro mě opět celkem v pohodě.

Jsem ráda, že už mám přijímací zkoušky za sebou. Teď budu jen čekat na výsledky a věřit tomu, že budu na školu, na které chci po základní škole studovat, úspěšně přijatá.

Eliška Kroupová

Den D

Ráno jsem plná očekávání, ale zároveň i strachu vstala a zanedlouho jsme vyrazili na nejkratší cestu autem, kterou jsem kdy zažila. Jelikož jsem chtěla, aby se cesta vlekla a ubíhala pomalu, byli jsme na místě tak rychle, že to ani nechápu. Po příjezdu do Opavy všude panovala taková divná atmosféra, která se mísila s nervozitou. Nikdo jsme totiž nevěděli, co máme očekávat.

 Ruce se mi klepaly a hlava vypadala, že si vzala volno. Když jsem ale před sebe dostala test, rychle jsem se uklidnila a snažila jsem se vše zvládnout, jak nejlépe dokážu. Myslím, že se tak i podařilo, a proto jsem do druhého kola šla s klidem. Mám dojem, že jsem ho opravdu pokazila, ale pevně doufám, že mě první kolo zachrání. Též se mi potvrdilo, že lépe pracuji pod tlakem.

Natally Hofmannová

Možná to bude znít divně, ale čím víc se blížil termín zkoušek, tím víc jsem si uvědomovala, že se na ně vlastně těším a strach a nervozita se pomalu vytrácely. Když jsem se v pátek s mamkou vracela z Opavy, musela jsem se pousmát nad faktem, že jsem byla mnohem méně nervózní, než v úterý před třídním kolem recitace

Monika Sokolová